7. třída

Ptáci

Oddělené pohlaví, častá pohlavní dvojtvárnost

TS - dutina ústní - hltan, jícen (vole), žláznatý (tenkostěnný) žaludek, svalnatý (silnostěnný) žaludek, střevo, kloaka (?)

DS - nosní otvory - zobák

Hrtan - průdušnice + hlasové ústrojí - syrinx, průdušky, plíce, vzdušné vaky

CS - 2 síně, 2 komory, stálá teplota 40°C

NS - dokonalejší, smysly - hlavně zrak, sluch

VS - 2 ledviny, nemají močový měchýř

nákres a popis: ptačí vejce: skořápka, papírová blána, poutko, vzduchová komůrka, zárodečný terčík, bílek, žloutek

PS - nápadné zvětšení pohl. orgánů, u samic vyvinut pouze levý vaječník, oplození - vnitřní

CHOVÁNÍ PTÁKŮ

POTRAVA - konzumenti, všežravci, masožravci, býložravci, hmyzožraví, semenožraví, plodožraví, nektarožraví, rybožraví, mrchožraví, tvar zobáku souvisí s druhem potravy

ROZMNOŽOVÁNÍ

hnízdění – důležitá fáze životního cyklu, období rozmnožování

stavba hnízd (vrozené chování), kladení vajec, péče o mláďata

tok – specifické námluvy, tetřev hlušec

hnízdní parazitismus – kukačka

většina ptáků žije v párech, někdy krátkodobých, někdy dlouhodobých

trvalé páry – husy, labutě

polygamní páry - hrabaví (kur domácí)

komunikace, dorozumívání mezi ptáky: vábení, varování, zpěv (zpravidla ♂ )

podle stupně vývinu:

a) krmivá – skoro holá, často slepá, nejsou schopni sami přijímat potravu, rodiče je zahřívají a krmí (např. pěvci, dravci, holubi)

b) nekrmivá – vylíhlá mláďata mají prachové peří, vidí, schopni běhat a samostatně přijímat potravu (např. běžci, hrabaví, vrubozobí)

c) polokrmivá – rackové

přikrmování ptáků na krmítku: doporučují se olejnatá semena (slunečnice, řepka, mák, len), okurková semena, ptačí zob, ovesné vločky, NEKRMIT PEČIVEM!!! 

https://www.zskrizova.cz/userfiles/file/Skola/Dokumenty/aktuality/Let%C3%A1k_%C5%A0koly_krmen%C3%AD%20kachen.pdf

typy hnízd:

vyhloubená jamka (důlek mezi kameny)

hnízdo ohraničené rostlinným materiálem (rackové, rybáci)

hnízdo na podložce, výstelce ( pěvci, kachny)

hliněná hnízda (vlaštovka – otevřené hnízdo, jiřička – uzavřené hnízdo)

nora – břehule, ledňáček

hnízda v dutinách – rackové

plovoucí hnízda – potápka roháč

typy končetin: pohyb ptáků po vodě

plovací noha - racek

veslovací noha – plovací blána mezi všemi prsty, veslonozí,

 lemovaná noha – potápka, lyskatypy končetin: pohyb ptáků po souši

kráčivá noha

šplhavá noha – 2 prsty dopředu, 2 dozadu, u šplhavců

závěsná noha – všechny 4 prsty jdou dopředu, rorýs

srůst prstů k sobě – srostloprstí

spár – u dravců, sov

vratiprst – k zabíjení kořisti slouží u sov, u dravců k přenášení kořisti (potravu zabíjí zobákem)

1. hodina - 8. 9. 2023 Úvodní hodina, seznámení s učivem - knihy, sešity 7. B

1. hodina - 7. 9. 2023 Úvodní hodina, seznámení s učivem - knihy, sešity 7. A 

2. hodina - 11. 9. - Strunatci - struna, nebo páteř? - 7. B

Kruhoústí 

 Paryby (žraloci, rejnoci) 

https://edu.ceskatelevize.cz/video/13318-plavani-s-rejnoky

Příprava na test 

otázky k opakování
1) Mezi strunatce patří: vyjmenuj 3 skupiny strunatců (3), uveď příklady.

2) Jak dělíme obratlovce a k jednotlivým obratlovcům napiš 2 zástupce: (18)

3) Proč řadíme člověka mezi obratlovce a savce? (2)

4) Napiš 5 údajů, které se týkají kopinatce plžovitého. (5)

5) Co je oporou těla všech strunatců? Jak se nazývají živočichové, jejichž páteř je tvořená z obratlů?

Tato otázka bude položena jinak, doplnění to textu.

6) Vypiš živočichy, které řadíme mezi obratlovce. (4)

bude výběr živočichů.....

Ryby 

Ryby 

1) nákres a popis ryby - obrázek nalepit

povrch těla - vícevrstevná kůže - spodní vrstva (škára), pod slizovitou pokožkou - šupiny

tělo - hlava, trup, ocas

skřele - ploché kosti, kryjí žábry

postranní čára - kanálek s nervovými buňkami, vnímá vlnění vody

ploutve - párové - prsní, břišní

nepárové - hřbetní, řitní, ocasní

ploutevní paprsky - vyztuženy ploutve

DS - žábry, pod skřelemi, červené lupínky, okysličování krve

dvoudílné srdce - síň, komora, proměnlivá teplota

plynový měchýř - nadnáší, udržuje tělo v určité poloze v různých hloubkách

VS - párovité ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice

pohlavní - samička - jikernačka, samec - mlíčák, tření - mimotělní oplození, plůdek - malá rybička se žloutkovým váčkem (výživa)

lalokoploutvé ryby - Latimérie podivná (živoucí fosilie) zkamenělina

dvojdyšné ryby - Bahník

 hodina - 1. laboratorní práce - pitva ryby 

1. úkol: Pozorování vnější a vnitřní stavby těla ryby

Pomůcky: ryba (kapr, okoun, lín...), atlas ryb

Postup: Pozoruj tvar těla a vnější stavbu těla ryby - nákres a popis ryby (kreslíme tužkou), popis - propiska

Závěr: (zhodnocení)

 hodina - Sladkovodní ryby

slané, sladké vody - podle obsahu rozpuštěných minerálních látek

sladkovodní - tekoucí, stojaté vody

pásmo pstruhové - horské potoky a říčky

pásmo lipanové - podhorské potoky a řeky

pásmo parmové - střední toky řek

pásmo cejnové - dolní toky řek

podle způsobu výživy - dravé, nedravé

dravé - rybami, vodními živočichy - štika, okoun, candát, sumec

nedravé - hmyzem, drobnými korýši, rostlinnou potravou - kapr, lín, plotice

nejznámější sladkovodní ryby - nejpočetnější kaprovité

kapr obecný - původně žil pouze v řekách

karas obecný - pomalu tekoucí a stojaté vody jako kapr, vyšší tělo, vyšší a kratší hřbetní ploutev, nemá vousky

lín obecný - drobnější šupiny, zaoblená hřbetní ploutev

jelec tloušť, parma obecná

lososovité- rychle tekoucí vody, bohaté na kyslík

tukovitá ploutvička bez kostěných paprsků, hřbetní strana mezi hřbetní a ocasní ploutví

pstruh obecný potoční - podél postranní čáry červené nápadně ohraničené tečky

lipanovité

lipan podhorní - tuková ploutvička

štikovité

štika obecná- protáhlé, válcovité tělo, zploštělá široká hlava, mnoho zubů směřujících dozadu, 1 m až 30 kg.

okounovité

okoun říční - hřbetní ploutev - dvě části, přední větší, vyztužená tvrdými kostěnými paprsky, potravu polyká celou, čisté pomalu proudící a stojaté vody

candát obecný - dvě hřbetní ploutve, drobné živé, ale i mrtvé ryby potrava

sumcovité

sumec obecný - kůže bez šupin, kolem úst dva dlouhé, čtyři krátké hmatové vousky, nápadně dlouhá řitní ploutev, až přes 2 m, přes 100 kg, pomalu tekoucí, stojaté vody, ryby, obojživelníky, vodní ptáky, drobné savce

úhořovité

úhoř říční - hladká, slizká pokožka, hřbetní, ocasní a řitní srůstají v souvislý ploutevní lem, břišní chybějí, prsní umístěny těsně za hlavou, řeky - tře se v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, vajíčka - larva podobná malým vrbovým lístkům

Významné mořské ryby - učebnice str. 20-21

Zápis: jen tučně napsané napsat do sešitu

Významné mořské ryby

• hlavní zdroj výživy

sleď obecný - severské moře, plankton, korýši, drobné ryby, tře se při pobřeží, slaneček, uzenáč, zavináč, marinuje se

treska obecná - dravá ryba až 1,5 m, chutné maso, mražené filety - solené, uzené, mražené, velká játra - konzervace, výroba rybího tuku

tuňák obecný - dravá ryba, rychle a obratně plave, živí rybami, bílé a červené maso

makrela obecná - velmi tučné maso až 30 % tuku, udí se, konzervy

sardinka obecná - velká hejna jižní Evropy, živí se planktonem, sardinky v oleji (olejovky)

losos obecný - podobá se sladkovodnímu pstruhovi (stavbou i způsobem života), hřbetní strana - malá tuková ploutvička, narůžovělé maso (červená barva lososa je zapříčiněna barvivem nazývaným astaxanthin. Losos je původně bílá ryba. Červené barvivo je způsobeno vodní řasou a jednobuněčnými organismy, které jsou pojídány krevetami; poté jsou uchovány v jejich ulitách a mase.

život v mořích ohrožen - znečišťování mořské vody, havárie ropných tankerů, plasty

23. 10. 2023 - suplování - 7. A 

1. test - ryby 

2. pustit video

https://edu.ceskatelevize.cz/video/4515-brdo-a-ryby

30. 10. 2023 - suplování 7. B -  Obojživelníci 

1. přečíst

2. zápis:

• ocasatí - mloci, čolci, bezocasí - žáby
• ve vodě i na souši, 4 prsty vepředu, 5 vzadu
• vývoj ve vodě, larvy - pulci - žábry - připomínají malé ryby
• ocas, proudový orgán, proměnlivá teplota (jako u ryb)
• 2 páry kráčivých končetin
• holá, většinou hladká - četné slizové žlázy (u některých jedové)
• pokožku občas svlékají, žáby - po kusech, čolci, mloci - najednou
• kloaka - společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy - rozšířená část konečníku
• CS - 1 komora, 2 síně (smíšená krev)
• DS - plíce, kůže
• pohlavní rozmnožování - velké množství vajíček - želatinové obaly, nebo šňůrky
• oplození vnější, vajíčko - pulci - vnější keříčkovité žábry, později vnitřní, mají ocásek - později zaniká, zadní nohy jsou dříve než přední

mloci, čolci - vnitřní oplození

oplozená vajíčka po jednom na vodní rostliny, pulci - pouze vnější keříčkovité žábry, ocas po celý život, nejdříve se vyvíjí přední končetiny

3. pokud bude hotovo - pustit videa (děkuji :-))

Plazi 

• suchozemští obratlovci s proměnlivou teplotou
• ještěři, hadi, krokodýli, želvy
• suchá kůže bez žláz, silně zrohovatělá, šupiny, štítky, krunýře
• DS - plíce
• CS - 2 S, 2 K (neúplně rozdělená, zachovány oba oblouky aorty
• VS - pravé ledviny
• oplození vnitřní
• zpravidla vejcorodí, i vejcoživorodí, zcela výjimečně živorodí
• ve srovnání s obojživelníky - rozvinutější mozek, dokonalejší pohybové schopnosti
• výměna kůže - svlékání - hadí vcelku - košilka, většina ještěrů po částech, u některých výrazná barvoměna - chameleon - pigmentová zrnka v buňkách
• kožní žlázy výjimečně - pižmové u krokodýlů, stehenní póry některých ještěrek
• dominantní smysly - čich a zrak

Zápis:

Plazi se vyvinuli z krytolebců - obojživelníků (před 300 miliony let), rozvoj druhohory, veleještěři vyhynuli před 70 miliony let

suchozemští, proměnlivá tělesná teplota

suchá kůže, šupiny, krunýře, štítky

DS - plíce

VS - ledviny

oplození vnitřní

řády: a) želvy - ž. bahenní, ž. žlutohnědá, kareta obrovská...

b) krokodýli - k. nilský, aligátor, gaviál.......

šupinatí:

c) ještěři - ještěrka, slepýš, chameleon

d) hadi - užovka, zmije, krajta, kobra, chřestýš, hroznýš

DOMÁCÍ ÚKOL- JAKOBSONŮV ORGÁN - zjistit......

Systém živočichů - Želvy a krokodýli

želva obrovská - Galapágy, Seychely, délka krunýře až 1,5 m, váha 200 kg, věk až 300 let (odhad)

želva bahenní - stojaté vody střední Evropy, 20-25 cm dlouhé, i přes 100 let

kareta obrovská - až 1 m dlouhá, mořská

kožatka velká - tělo silná kůže, 2 m, 500-600 kg, masožravé, končetiny - široké vesloucí ploutve

Krokodýli - řeky, jezera, moře, teplé oblasti Země, dlouhý ocas, silné končetiny, prsty, plovací blány, rohovité štítky, kostěné desky, zuby v zubních jamkách, dokonale vyvinuté srdce - úplná přepážka, živí se rybami, savci, zdechlinami, krokodýli, aligátoři, kajmani, gaviálové

krokodýl nilský - 5m

krokodýl čelnatý - 1-2m

aligátor severoamerický - 6 m, 1t, Severní Amerika

kajman černý - 2m, Jižní Amerika

gaviál indický - úzké dlouhé čelisti, 7m

krokodýl x aligátor

krokodýl - 4 zub spodní čelisti zapadá do rýhy v čelisti horní, je viditelný i při zavřené tlamě

aligátor, kajman - tento zub zapadá do jamky, není při zavřené tlamě vidět

14. Systém živočichů - šupinatí - ještěři a had

- většina - rozeklaný jazyk

Ještěři - nohy, ocas, někteří - redukce, odlamování - ještěrka - nebezpečí, doroste

- dobře vyvinutý zrak, většina - oční víčka nesrostlá, pohyblivá, vejcorodí, vejcoživorodí

- zrohovatělá vrstva kůže - ještěři - po částech

ještěrka obecná - neaktivní v zimě, prsty - ostré drápy, vajíčka - kožovitý obal

ještěrka zelená, ještěrka živorodá 

slepýš křehký - leskle hnědé zbarvené tělo, hadovitě protáhlé, bez končetin - zbytky na kostře, vejcoživorodý, nebezpečí - odlamuje ocas

Hadi - protáhlé tělo, bez končetin, oční víčka srostlá a průhledná

- tělo - šupiny - svlékání - vcelku (hadí košilka) 

užovka obojková - oválná hlava, velké oči - kulaté zornice, strana hlavy - 2 bělavé nebo oranžové černě orámované poloměsíčité skvrny, kořist polyká živou, nebezpečí - z kloaky - zapáchající látka

zmije obecná - červenavé oči  - svislá zornice, hlava - tmavá kresba - tvar písmene X, celý hřbet - široký klikatý pruh, živá mláďata - rodí, kořist uštkne, horní čelist - 2 přední duté vzpřímitelné zuby - jedové žlázy, plachá

15. Cizokrajní ještěři a hadi  

chameleon obecný - 25 cm i s ocasem, jižní Evropa, klešťovitě utvářené prsty, chápavý ocas, nápadně velká hlava, oči nezávislý pohyb, jemné do kruhu uspořádané šupiny, schopnost měnit barvu, vymrštitelný jazyk s lepivým koncem, mouchy, kobylky, motýli

varan komodský - 3, 5 m dlouhý, mršiny, ohrožený

leguán zelený - řeky Jižní Amerika, šplhá po stromech, mladí - převážně hmyzem, dospělí - listy a plody

Nejedovatí cizokrajní hadi

Nejedovatí cizokrajní hadi 

Nejedovatí cizokrajní hadi

Jedovatí - kobry, chřestýši, korálovci, zmije

Jedovatí

Jedovatí

Jedovatí

16. Opakování - plazi 

1. Plazy dělíme na?
2. Plazi dýchají?
3. Oběhová soustava?
4. Jak poznáš zmiji a užovku?
5. Dávní plazi?
6. Oplození plazů?
7. Mořské želvy?
8. Jaký je rozdíl mezi krokodýlem a aligátorem?
9. Příklady ještěrů?
10. Kteří hadi patří mezi škrtiče?
11. Jaké jsou zásady první pomoci při uštknutí zmijí?
12. Jak se nazývají obojživelníci, podobní mlokům, ze kterých se před 300 milióny lety vyvinuli hadi?
13. Jak svlékají hadi kůži a jak se to nazývá?
14. Jaká je kůže ještěrky?
15. Jaká mají hadi oční víčka? 
16. Jaká mají ještěrky oční víčka?
17. Oplození ještěrek je ..........., jaká mají vajíčka obal?
18. Jak svlékají ještěrky kůži?
19. Jaká je tělesná teplota plazů? Stálá? Jaká?
20. Co víš o chameleonovi?

19. Ptáci 

cca 9000 druhů

Ornitolog - ie 
Línání - pelichání
- teplokrevní, stálá tělesná teplota (40°C), suchá, tenká kůže bez slizových žláz - peří - z rohoviny, přeměnou plazích šupin, vyrůstá v pruzích - pernice, holá místa bez peří - nažiny, obrysové peří - na povrchu těla, krycí - hlava, krk, trup, přední okraj křídel, letky - zadní okraj křídel, rýdovací pera - tvoří ocas, brk, osten, prapor - větve - paprsky s háčky - kříží a zachycují, prachové peří  - pod obrysovým - nemá prapor

schopnost létat (výjimky), kostrční žláza - velká u vodních - maz - peří - ochrana - smáčení vodou

- vyvinuli z plazů - počátek druhohor

- prapták - Archeopteryx - druhohory - před 150 mil. lety, velikost vrány, rychle běhal, šplhal po stromech, pouze klouzavý let

- ptačí znaky - šupinaté peří, křídla, klíční kosti srostlé do vidlice

- plazí znaky - hlava - šupiny, zuby v čelistech, dlouhá ocasní páteř, drápy na křídlech

zápis: 

21. Ptáci - pokračování - 36-37

Oddělené pohlaví, častá pohlavní dvojtvárnost

TS - dutina ústní - hltan, jícen (vole), žláznatý (tenkostěnný) žaludek, svalnatý (tlustostěnný) žaludek, střevo, kloaka (?)

DS - nosní otvory - zobák

Hrtan - průdušnice + hlasové ústrojí - syrinx, průdušky, plíce, vzdušné vaky

CS - 2 síně, 2 komory, stálá teplota 40°C

NS - dokonalejší, smysly - hlavně zrak, sluch

VS - 2 ledviny, nemají močový měchýř

nákres a popis: ptačí vejce: skořápka, papírová blána, poutko, vzduchová komůrka, zárodečný terčík, bílek, žloutek

PS - nápadné zvětšení pohl. orgánů, u samic vyvinut pouze levý vaječník, oplození - vnitřní

24. 526 Obratlovci  

22. Chování ptáků - přečíst str. 38-39, zápis zde - vše

konzumenti, všežravci, masožravci, býložravci, hmyzožraví, semenožraví, plodožraví, nektarožraví, rybožraví, mrchožraví

tvar zobáku souvisí s druhem potravy

ROZMNOŽOVÁNÍ

hnízdění - důležitá fáze životního cyklu, období rozmnožování

stavba hnízd (vrozené chování), kladení vajec, péče o mláďata

tok - specifické námluvy, tetřev hlušec

hnízdní parazitismus - kukačka

většina ptáků žije v párech, někdy krátkodobých, někdy dlouhodobých

trvalé páry - husy, labutě

polygamní páry - hrabaví (kur domácí)

komunikace, dorozumívání mezi ptáky: vábení, varování, zpěv (zpravidla ♂)

a) krmivá - skoro holá, často slepá, nejsou schopni sami přijímat potravu, rodiče je zahřívají a krmí (např. pěvci, dravci, holubi)

b) nekrmivá - vylíhlá mláďata mají prachové peří, vidí, schopni běhat a samostatně přijímat potravu (např. běžci, hrabaví, vrubozobí)

c) polokrmivá - rackové

typy hnízd:

vyhloubená jamka (důlek mezi kameny)

hnízdo ohraničené rostlinným materiálem (rackové, rybáci)

hnízdo na podložce, výstelce ( pěvci, kachny)

hliněná hnízda (vlaštovka - otevřené hnízdo, jiřička - uzavřené hnízdo)

nora - břehule, ledňáček

hnízda v dutinách - rackové

plovoucí hnízda - potápka roháč

typy končetin: pohyb ptáků po vodě 

plovací noha - racek, veslovací noha - plovací blána mezi všemi prsty, veslonozí, lemovaná noha - potápka, lyska

typy končetin: pohyb ptáků po souši

kráčivá noha

šplhavá noha - 2 prsty dopředu, 2 dozadu, u šplhavců

závěsná noha - všechny 4 prsty jdou dopředu, rorýs

srůst prstů k sobě - srostloprstí

spár - u dravců, sov

vratiprst - k zabíjení kořisti slouží u sov, u dravců k přenášení kořisti (potravu zabíjí zobákem)

Význam ptáků:

někteří zdomácnělí (domestikovaní), na okrasu (papoušci, kanárci)

Tahy

- vrozené, instinktivní chování je stěhování = tah

příčina - nedostatek potravy, měnící se délka dne, může probíhat ve dne i v noci

tažní ptáci (stěhovaví) - jižněji položené území, nehnízdí, po určité době se opět vracejí

stálí ptáci - neopouštějí hnízdiště, žijí i v době mimo hnízdění

potulní ptáci - po ukončení hnízdění přeletují a toulají se na širším území

24. Vodní ptáci - přečíst str. 40-41, udělat zápis - tučně psané

• dovedou plavat
• zadní končetiny posunuty dozadu, prsty - plovací blána
• husté opeření - vrstva prachového a obrysového peří, olejový výměšek kostrční žlázy u ocasu, peří ve vodě nesmáčivé, vrstva podkožního tuku - ochrana před podchlazením

Potápky - potápka roháč - kolem prstů kožní lemy, nekrmivá mláďata, tažný pták

Veslonozí - kormorán velký - hákovitý zobák šikmo vzhůru, plovací blána - všechny 4 prsty spojuje, tažný pták, chráněný druh

Vrubozobí - zobák s vroubky - procezují vodu s bahnem

Labuť -  3 prsty spojuje plovací blána, nekrmivá mláďata - šedě zbarvena, původně tažná, v současnosti přezimuje na nezamrzajících vodách

Kachna - dobře létá, pohlavní dvojtvárnost, všežravá, nekrmivá mláďata, přezimují u nás 

Husa - voda, souš, dobře létá, šedožlutá housata - nekrmivá, tažný pták

Polák chocholačka - středně velká potápivá kachna, vodní měkkýše, vodní hmyz i drobné ryby, tažný pták 

krátkokřídlí 

Lyska černá - prsty lalokovité kožní lemy, rostlinná potrava, drobní vodní živočichové, ryby neloví, nekrmivá mláďata, některé u nás přezimují 

dlouhokřídlí 

 Racek chechtavý - dlouhá a úzká křídla, výborně létá a plave, prsty - plovací blána, loví ryby, ale i hmyz, hnízdní v koloniích, mláďata sice nekrmivá, ale nechají si potravu od rodičů předkládat, přezimují u moře, někteří u nás sní 60 much za den - to mu stačí, 1 moucha 7 kalorií - Kalifornie

29.  7. B - 11. 1. 2019, 31 hodina - 7. A - 10. 1. 2019 - Mokřadní ptáci - projekt - opakování na test 15. 1. 2019

• brodění
• prodloužené běháky zadních končetin, prodloužené prsty

Volavky - nehybně číhají na kořist, prudké vymrštění krku - harpunují ostrým zobákem

Volavka popelavá - rodiče krmí mláďata ze svého zobáku, částečně u nás přezimuje

Čápi - pomalu kráčejí po souši, kořist po spatření rychle uchopí dlouhým zobákem

Čáp bílý - tažný

Čáp černý - skrytě v lesích, menší než bílý, krmivá mláďata, tažný

Dlouhokřídlí

Bahňáci - dlouhá a úzká křídla, brodivé nohy, zakrnělý zadní prst

Čejka chocholatá - nekrmivá mláďata

Krátkokřídlí

Slípka zelenonohá - čelo - červená lysinka, dlouhé nohy včetně prstů jsou zelené, krmivá mláďata, částečně tažná

Mořští ptáci - 9. 1. 2023 

Dravci a sovy 

Pracovní list na známky:

Dravci a sovy - masožraví ptáci s ostrými hákovitě zahnutými zobáky a silnýma nohama opatřenýma drápy

Mají výborný zrak a sluch, výborně létají. Tyto podobné vnější znaky jsou výsledkem přizpůsobení lovu kořisti. Nejsou příbuzní.

Charakteristické znaky - sovy: ostré zahnuté zobáky, nohy se zahnutými drápy, vývržky.

Zástupci: dravci - káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná; 

sovy (velké oči, vratiprst) - puštík obecný, kalous ušatý, výr velký.

Lesní stromoví ptáci

šplhavci - silný zobák dlátovitého tvaru, dlouhý jazyk, zpětné háčky, šplhavé nohy - 2 prsty dopředu, 2 dozadu, pevná a pružná rýdovací pera, houpavý let, bubnování - rychlé klepání zobáku do znějícího dřeva

krmivá mláďata

strakapoud velký - jehličnaté, listnaté lesy, sady, parky

datel černý - náš největší šplhavec, larvy dřevokazného hmyzu, mravenci, odstraňuje kůru z odumřelých stromů, je stálý

pěvci - 3 prsty dopředu, 1 silnější zadní samostatně pohyblivý, dlouhý běhák je opatřen rohovitými štítky, rovná zobák šídlovitého nebo kuželovitého tvaru - nevytesávají přístup k potravě, vytahují a vyzobávají, hnízda miskovitého tvaru (zpravidla) z rostlinného materiálu, nebo dutiny po šplhavcích využívají, mláďata jsou krmivá, zvláštní hlasové ústrojí syrinx - charakteristický zpěv každý druh

drozd zpěvný - flétnový hlas, pevné miskovité hnízdo, hmyz, kroužkovci, plži, bobule, semena, tažný

kos černý

budníček lesní - tažný

brhlík lesní - dokáže šplhat i hlavou dolů, larvy, kukly hmyzu, zima - různá semena, hnízdění - dutiny po šplhavcích, pokud je vletový otvor velký - obezdí směsí hlíny a slin

sýkora koňadra

sýkora modřinka

sýkora úhelníček

sýkora babka

pěnkava obecná

krkavec velký - největší z pěvců, stálý

sojka obecná - ostrý varovný křik, všežravá

kavka obecná - stálá, stejné zbarvení samec i samice

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1110813686-vodni-ptaci/203562230200033-hloupa-huso

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1110813686-vodni-ptaci/203562230200031-vdovec

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1110813686-vodni-ptaci/203562230200030-tichy-patron

35. Ptáci otevřené krajiny 

Hrabaví - hrabavé nohy, tupé drápy, krátké silné zobáky, všežraví, dobře běhají, v nezbytných případech těžce létají

Hnízda zem, mláďata nekrmivá, vodí samice.

bažant obecný

- kohout pestře zbarvený

- pochází z Asie, k nám dostal ve středověku

- stálý, lovný pták

koroptev polní

- malá rodinná hejna, výjimka doba rozmnožování

výborní letci, vlaštovky, jiřičky

- rychle a obratně létají, za letu loví hmyz

- dlouhá srpovitě zahnutá křídla, malé široce zploštělé zobáky

- malé a slabé nohy

- krmivá mláďata

- čím lepší letci, tím horší chodci

svišťouni

rorýs obecný

- značná část ve vzduchu

- pronikavě hvízdá

- malé přichycovací nohy - prsty obrácené dopředu, neumožňuje sednout na zem, nebo na větev

- tažný

pěvci

skřivan polní

- většinou po zemi

- dlouhé drápy na zadních prstech

- trylky během třepotavého letu

vlaštovka obecná

- rozeklaný zobák - hmyz

- hluboce vidličnatě vykrojený ocas

- miskovité hnízdo - kousky bláta, sliny

- tažná

jiřička obecná

- mělce vykrojený ocas

- kulovité hnízdo - vletový otvor, vnější strana stavby pod římsou, střechou

- hnízdí pospolitě

- tažná

vrabec domácí

- na zemi dobře poskakuje, dobře létá, ale není vytrvalý

- kuželovitý zobák

- neupravené kulovité hnízdo, vně i uvnitř budov na nedostupných místech, vzácně stromech

- stálý

vrabec polní

- dutiny stromů, kamenné terasy

- zrnožravý, hmyz

40. 
Ptáci břehů tekoucích vod

Zástupce srostloprstých

ledňáček říční

• břehy řek, říček, potoků s čistou vodou
• kořist - ........................ do vody
• dlouhý ......................... zobák
• strmý břeh - až 1 m dlouhá nora s hnízdní dutinou na konci
• mláďata jsou ..................................
• stálý

pěvci

skorec vodní

• horské potoky - kamenité dno, létá nad vodou
• chodí pod vodou
• larvy vodního hmyzu, malí korýši a měkkýši
• husté peří nesmáčivé vodou
• rovný................................ zobák, ....................................... nohy
• hnízdo - různé štěrbiny v břehu, pod mosty
• v zimě tam, kde voda nezamrzá

konipas horský - hmyz, škvíry skal, otvory zdí, podkroví stodol, .............................. na zimu

konipas bílý - není vázán na .......................................

Botanika - nauka o rostlinách

Systematická botanika - popisuje a třídí rostliny do systému

Morfologie - studuje a popisuje vnější stavbu - tvar

Anatomie - vnitřní stavba rostlin

Fyziologie - životní děje v rostlinách

Carl von Linné (1707-1778), švédský přírodovědec, zakladatel botanické a zoologické systematiky, zavedl pojem druh, označil rodovým a druhovým jménem

Rozdělení

Nižší rostliny - řasy

Vyšší rostliny

• mechorosty
• plavuně
• přesličky
• kapradiny
• nahosemenné - jinany, jehličnany
• krytosemenné rostliny - jednoděložné, dvouděložné

 Mechorosty

nejstarší suchozemské rostliny, jednoduchá stavba těla, chybí vodivé a podpůrné pletivo, játrovky,  mechy,

Játrovky - porostnice mnohotvárná -pohárky (útvary sloužící k rozmnožování), lupenitá plochá stélka - příchytná vlákna

Mechy - les, vlhká mísa, zadržují vodu

tělo (stélka) - příchytná vlákna, lodyžka, lístky, štět s tobolkou (nákres do sešitu) - DÚ

rozmnožování: výtrus → prvoklíček → mechová rostlinka (pelatky - samčí pohlavní buňky, zárodečníky  - samičí pohlavní buňky) → oplození v kapce vody → štět → tobolka s víčkem → víčko praskne, vypadnou výtrusy, celý cyklus se opakuje

ploník ztenčený, pokryvnatec, bělomech sivý, měřík příbuzný, rašeliník (rašelina)

funkce: zabraňují půdní erozi, zásobárna vody, ukazatelé čistoty

37. Přesličky, plavuně, kapradiny 

Kapraďorosty - přesličky, plavuně, kapradiny

- výtrusné, cévnaté, mají vodivé pletivo, podobný životní cyklus

Plavuně -plazivý stonek, drobné listy, výtrusnice soustředěna do výtrusných, plavuň vidlačka - chráněná

Přesličky - na jaře vyroste oddenek a z něho nezelená lodyha s výtrusným klasem, uzraje, vypadnou výtrusy

v létě lodyha zezelená, provádí fotosyntézu, dutý stonek, vytváří zásobní látky

- lodyha přesličky - velké množství oxidu křemičitého - křehká a na dotek drsná

Kapradiny -KAPRADINY

tělo: kořeny, podzemní stonek (oddenek), velké vějířovité listy obrázek

jaro -  rub listu - výtrusnice s výtrusy (kupky chráněné ostěrou), v létě výtrusnice vyschne, otevře se a výtrusy jsou vymrštěny do okolí, zimu přečká pomocí oddenku

rozmnožování: výtrus → prokel → nová rostlinka (zárodečníky, pelatky) →nová rostlina → výtrusnice → ostěra → výtrusy

kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, hasivka orličí, sleziník routička, parožnatka, ledviník

Kořen, stonek

List 

Květ

Semena a plody 

Rozmnožování rostlin

Nahosemenné rostliny 

Listnaté stromy