1. hodina - 6. 9. 2023 Úvodní hodina, seznámení s učivem - knihy, sešity 6. B

1. hodina - 8. 9. 2023 Úvodní hodina, seznámení s učivem - knihy, sešity 6. A 

2. hodina - 7. 9. 2023 - 6. B - Planeta Země, vznik života na Zemi 

11. 9. 2023 - 6. A - Planeta Země, vznik života na Zemi 

vznik Země - přes hodinu 

sluneční soustava - přes 5 minut

3. hodina - 13. 9. 2023 Vznik života na Zemi -  6. B

První život na Zemi vznikl v praoceánech postupným vývojem od nejjednodušších shluků organických látek. Vznik fotosyntézy umožnil rozvoj organismů. 

Opakování k testu. 

1. Co je to příroda?
2. Jak přírodu rozdělujeme?
3. Co patří do živé přírody?
4. Co patří do neživé přírody?
5. Krajinné sféry - atmosféry, biosféra, litosféra, hydrosféra, pedosféra 
6. Planeta Země - vznik, nákres a popis zemského tělesa
7. Poloměr Země
8. Pohyby Země
9. Teorie velkého třesku
10. Planety sluneční soustavy
11. Geologická období - prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory, čtvrtohory
12. Ve kterém geologickém období stále žijeme?
13. Fotosyntéza

1. Z čeho vznikla Země?
2. Kdy vznikla Země?
3. Z čeho vznikl Měsíc?
4. Kde se vzala voda na Zemi?
5. Z meteoritů se uvolňují důležité látky pro vznik života - jaké to jsou?
6. První organismy na Zemi - jak se nazývají?
7. Kdy se to stalo?
8. Jakou odpadní látku produkují stromatolity?
9. Jak se nazývá děj, při kterém vzniká kyslík?
10. Jaké jsou ideální podmínky pro život?

4. hodina - 18. 9. 2023 Projevy života na Zemi -  6. A

Život - soubor velmi složitých přírodních dějů, které probíhají v organismech.

Projevy života na Zemi - příjem živin (živočichové potravou, rostliny fotosyntézou), vylučování, dýchání, rozmnožování, dědičnost, pohyb, růst, vývoj, reakce na podněty z okolí (dráždivost)

Podmínky života - voda, kyslík,  sluneční záření, organické a anorganické látky

5. hodina - 18. 9. 2023 Projevy života na Zemi, podmínky, života, rozmanitost přírody - 6. A, 20. 9. 2003 - 6. B

• Ke každé skupině živočichů napiš název vždy 2 druhů:
• paryby
• ryby
• obojživelníci
• plazi
• ptáci
• savci

V čem se člověk odlišuje od zvířat?

ústrojné (organické látky) - cukry, tuky a bílkoviny

neústrojné (anorganické látky) - oxid uhličitý, minerální látky, kyslík....

sluneční záření

- ve velikosti

- ve tvaru a stavbě těla

- ve způsobu života

Rozdělení organismů - rostliny, živočichy, houby, bakterie, sinice. 

Vztahy mezi organismy 

Potravní vztahy

Producenti - zelené rostliny a sinice, schopné živit se sami

Konzumenti - živočichové, nemohou vytvářet živiny

Rozkladači - houby a bakterie

Potravní řetězec

Potravní pyramida

Symbióza - výhodné soužití 2 různých organismů - prospívají si

Predace - vztah prospěšný pouze pro lovce

Parazitismus - soužití mezi cizopasníkem a jeho hostitelem, parazit poškozuje

10. hodina - 11. 10. 2023 6. B, 9. 10. 2023 6. A - Poznáváme přírodu, mikroskop

• POZOROVÁNÍ PŘÍRODY

1. pouhé oko

2. lupa
3. dalekohled

4. mikroskop

pozorování - nezasahujeme do průběhu děje (stavba pavučiny)

pokus (experiment) – vědomě zasahujeme do zkoumaného děje, shromažďujeme a vyhodnocujeme zjištěné údaje

11. hodina - 6. A - 1. laboratorní práce - pokožka cibule - 16. 10. 2023, 18. 10. 2023 - 6. B

11. hodina - 6. A -20. 10. 2023 - dokončení mikroskopování - vypracování laboratorní práce

Laboratorní práce č. 1

Téma: Práce s mikroskopem

Úkol č. 1: Pozorování lidského vlasu pod mikroskopem

Pomůcky: mikroskop, vlas, podložní a krycí sklíčko

Úkol č. 2: Pozorování buněk cibule

Pomůcky: mikroskop a potřeby k mikroskopování, cibule, červený inkoust

Postup: Kousek pokožky z vnitřní strany cibulové suknice vložíme do kapky vody obarvené inkoustem na podložním sklíčku, zhotovíme preparát, pozorujeme, zakreslíme.

Vypracování:

Zvětšení:

Závěr:

otázky k testu:

1. popis mikroskopu
2. jakým způsobem pozorujeme přírodu
3. co to je pozorování - co o tom víš?
4. co je to pokus - co o tom víš?
5. jaké jsou pomůcky k mikroskopování - umět vyjmenovat, poznat
6. mikroskopický preparát - podložní, krycí sklíčko + pozorovaný objekt
7. jak zjistíme celkové zvětšení 
8. jak připravíme mikroskopický preparát - postup
9. konzument, producent, rozkladač
10. symbióza, predace, parazitismus

30. 10. 2023 - suplování 6. A

2. Buňka - nalepit do sešitu

3. pustit video

https://www.youtube.com/watch?v=vzPp3QqvLzs   nic nekreslit, nepsat!

Zápis:

Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů, složitá vnitřní stavba, za určitých podmínek je schopná i samostatného života, rozmnožuje se dělením

https://edu.ceskatelevize.cz/video/4018-jak-vypada-bunka

Jednobuněčné - 1 buňka - všechny životní funkce, 

organismy jsou velmi malé - mikroorganismy,  (bakterie, sinice, některé řasy, některé houby a prvoci).

Mnohobuněčné - tělo velký počet buněk (tisíce až desítky biliónů), (některé řasy, rostliny, houby, živočichové)

buňky stejného tvaru a funkce - tkáně u živočichů, pletiva u rostlin

několik druhů tkání nebo pletiv tvoří orgán, orgány - orgánové soustavy, mnohobuněčný organismus

orgánové soustavy (systém), třídění podle určitých znaků a vlastností, mezinárodní odborné názvosloví, národní odborné názvosloví

podstatné jméno - rod

přídavné jméno - druh

organismy se rozdělují do říší

nebuněčné (viry)

prvobuněční (bakterie, sinice)

houby

rostliny

živočichové

zakladatel systému - švédský lékař a přírodovědec - Carl von Linné

Viry 

- nauka o virech - virologie

- bakteriofág - (požírač bakterií) - virus - parazituje v buňkách bakterií

- malé útvary - pouze mikroskopem

- nemají buněčnou stěnu - nebuněčné organismy

- složité organické látky chráněné bílkovinným obalem - ochrana před poškozením

- tvar kulovitý a šroubicovitý

- množení pouze v buňce hostitele - vnitřní parazité buňek

- rostlinné, živočišné viry, bakteriofágy

- sliznicí dýchacího ústrojí, trávicího, pohlavního, porušenou kůží, transfúzí krve, nevydezinfikovanou injekční stříkačkou, vir AIDS - dítě v těle matky

- rýma, infekční žloutenka, dětská obrna, klíšťový zánět mozkových blan, zarděnky, spalničky, příušnice, vzteklina, chřipka, AIDS, opar, plané neštovice, mononukleóza, bradavice, koronavirus .......

- ochrana - zvyšování odolnosti organismu, zdravá životospráva, dodržování hygienických zásad

- někdy - očkování, některé zatím nevyléčitelné

Opakování:

Viry - opakování

1. Kolika buňkami jsou tvořeny viry?
   
2. Kde se rozmnožují viry?
   
3. Jak se nazývá buňka napadená virem?
   
4. Co můžeme říci o virech z hlediska rozmnožování?
   
5. Co způsobují viry?
   
6. Vyjmenuj onemocnění rostlin.
   
7. Vyjmenuj virová onemocnění živočichů.
   
8. Vyjmenuj virová onemocnění člověka.
   
9. Co je to očkování (vakcinace)?
   
10. Jak se chráníme proti žloutence?
    
11. Jak se chráníme proti AIDS?
12. Jak se nazývá věda studující viry?

test - rostlinná a živočišná buňka - str. 20-27

Jaký je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou, poznej rostlinnou a živočišnou buňku, poznej organely a jaký je význam jednotlivých organel, otázky z knihy

Bakterie 

Sinice 

Sinice 

Viry, bakterie, sinice - opakování

otázky k testu - k opakování

1. poznej vir, bakterii, sinici - obrázky v knize

2. viry jsou buněčné - nebuněčné

3. bakterie jsou jednobuněčné - mnohobuněčné

4. sinice - vytvářejí - nevytvářejí vlastní ústrojné látky

5. nemoci, které způsobují bakterie, viry

6. jak se rozmnožují bakterie?

7. jak se množí viry?

8. co znamená - vnitřní parazité buněk?

9. jakými způsoby proniká virová nákaza do těla člověka?

10. co jsou to spory?

11. charakterizuj laktobacily

12. jsou schopné sinice fotosyntézy? vysvětli

13. jak se nazývá přemnožení sinic na vodní hladině?

14. napiš zástupce sinic

15. jakými způsoby proniká bakteriální nákaza do těla člověka?

16. jak se budeš chránit před bakteriální a virovou nákazou?

4. 12. téma HOUBY - 8. 12.

1. přečíst v knize

2. prezentace

3. zápis

Houby - stélkaté organismy různého tvaru a velikosti

tělo - stélka

- ne chloroplasty - ne fotosyntéza

- z podhoubí - plodnice - výtrusy

- propletená houbová vlákna - hyfy

- rouško - výtrusorodá vrstva - velké množství kyjovitých výtrusnic

- lupeny - lupenaté - bedla, muchomůrka, pečárka, ryzec

- rourky - rourkaté - hřib, křemenáč, kozák, klouzek

cizopasné (parazitické) - choroby užitkových rostlin, onemocnění na povrchu těla i ve vnitřních orgánech - živočichové, člověk

hniložijné - rozkladači odumřelých zbytků různých organismů

symbióza - soužití s kořeny některých rostlin (mykorhiza)

Pravidla správného houbaře

1. Sbíráme jen ty houby, které dobře známe.
2. Jedlé houby sbíráme do košíku, kde se nezapaří.
3. Plodnici houby opatrně vyjmeme z půdy.
4. Podhoubí zahrneme, aby z něj mohly růst další houby.
5. Všechny nasbírané houby dáme prohlédnout dospělým.
6. Neznámé a jedovaté houby v lese neničíme (vandalismus) - necháme pro zvířátka

Stavba těla: (nákres a popis houby)

Zástupci: kvasinka pivní, plíseň hlavičková, štětičkovec, kropidlák černý, hlízenka ovocná;

jedlé houby: ucho Jidášovo, bedla vysoká, liška obecná, pečárka ovčí, hřib smrkový, klouzek sličný, křemenáč osikový, kozák březový, pýchavka obecná, ryzec smrkový

nejedlé houby: hřib žlučník, ryzec kravský, troudnatec pásovaný, dřevomorka domácí

jedovaté houby: muchomůrka zelená, červená, tygrovaná, hřib satan

jednobuněčné, mnohobuněčné

Houby  

Spájivé houby - plíseň hlavičková - bělavý povlak na zkažených potravinách -ovoce, plesnivý sýr, přenos výtrusů vzduchem

Vřeckovýtrusné houby - kvasinky - jednobuněčné, povrch i uvnitř těla rostlin a živočichů, půda, voda, nepohlavní pučení,  vitamín B a bílkoviny, vznikají procesem kvašení (bez přístupu 02), využívají se při kynutí těsta, výrobě piva, vína, slisované - droždí (kvasnice) dělení - (pučení): na mateřské buňce vypučí buňky dceřiné

štětičkovec - zelenošedé povlaky, využívá se na antibiotika (penicilin) - Alexandr Fleming - 1945 Nobelova cena, výroba plesnivých sýrů

kropidlák černý - hniloba na ovoci, vyvolává kožní onemocnění, toxiny poškozují játra

paličkovice nachová - námel na obilninách - jedovatý, v současnosti se pěstuje uměle - výroba léků na srážení krve

plísně napadají také vinnou révu, brambory, okurky, jahody - plíseň šedá, jabloně (hlízenka ovocná - monilióza)

smrž a lanýž - vyhledávaná pochoutka

ucháč obecný - jedovatá - zažívací potíže, zvracení, selhávají játra, otrava končí 

Stopkovýtrusné houby

- jedlé, jedovaté, nejedlé 

POZOR! - opakování houby - pojmy, nákres a popis houby, mykorhiza, symbióza, rozdělení, zástupci hub, pravidla houbaře, 1. pomoc při podezření na otravu houbami

 Lišejníky 

 Lišejníky 

Řasy 

31. Prvoci 

Prvoci - jednobuněčné organismy. 

Všechny jejich životní funkce - buněčné organely.

Rozmnožování - spájení nebo příčné dělení. 

Pohyb: brvy (nálevníci), bičíky (bičíkovci) nebo panožky (kořenonožci).

Zástupci:

nálevníci - trepka velká;

bičíkovci - trypanozóma spavičná;

kořenonožci - měňavka úplavičná;

dírkonošci - slunivky a mřížovci.

Většina prvoků žije volně v přírodě. Někteří cizopasí v těle zvířat a člověka.

Cizopasní prvoci: zimnička (malárie), tripanozóma spavičná (spavá nemoc), měňavka úplavičná (úplavice).

32. Žahavci 

• žahavci - vodní živočichové,  žahavé buňky
• nezmar hnědý - mnohobuněčný živočich
• tělo je dvouvrstevné
• trávicí soustava - láčka a ústní otvor
• nervová soustava - rozptýlená
• rozmnožuje se pučením (nepohlavní) nebo oplozenými vajíčky (pohlavní rozmnožování), je obojetník (hermafrodit)
• zástupci: sladkovodní - nezmar hnědý; mořští - koráli (vápenaté kostry, někteří se podílejí na vzniku korálových ostrovů a útesů, sasanky (mnoho ramen), medúzy (rosolovité tělo)

33. Ploštěnci 

• Ploštěnci - ploštěnci, tasemnice, motolice

  •zploštělé tělo •žijí volně nebo jako vnitřní parazité •obojetníci
•  • ploštěnky - nečlánkované tělo, světločivné buňky v hlavové části, provazcovitá nervová soustava, větvená trávicí, ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční 
• • tasemnice - článkované tělo, hlavička s přísavkami nebo háčky, stejné tělní články, paraziti trávicích soustav obratlovců, složitý životní cyklus, klidové stádium - boubel
• tasemnice dlouhočlenná, tasemnice bezbranná
• •motolice jaterní - nečlánkované tělo

Hlístice

Měkkýši

1. pustit video - měkkýši

- měkké tělo, většinou vápenatá schránka (spirálovitě stočená ulita) nebo dvěma spojenými lasturami

- plži, mlži, hlavonožci

plži:

suchozemští - hlemýžď zahradní, páskovka keřová, plzák lesní, slimáček polní;

sladkovodní - plovatka bahenní, okružák ploský; mořští - ostranka jaderská.

mlži:

sladkovodní - škeble rybničná, perlorodka říční;

mořští - perlotvorka mořská, slávka jedlá, hřebenatka jakubská, srdcovka jedlá, ústřice jedlá

- hlavonožci - nejlépe vyvinutou nervovou soustavu a smyslové ústrojí, zejména oči

hlavonožci: sépie obecná, loděnka hlubinná, chobotnice pobřežní, krakatice obrovská 

video - hlavonožci

Kroužkovci 

https://www.youtube.com/watch?v=7pJj7jTd2Fs&t=3s

Kroužkovci 

Členovci - prezentace

Korýši

Vzdušnicovci

Vážky

Stejnokřídlí 

https://youtu.be/xLG47F_Wfdg?si=qqhipk6Uz1LP96an

Vši, ploštice 

Rovnokřídlí

Blechy, síťokřídlí

Motýli

Brouci

Dvoukřídlí

- pouze jeden pár blanitých křídel, druhý pár se přeměnil na kyvadélka - velmi dobrý let

- řada druhů -nepříjemný parazitický hmyz,  přenos nakažlivých nemocí

- komár pisklavý, pakomár, ovád, roupec sršňový, pestřenka, vrtule třešňová, bedlobytka,bejlomorka, moucha domácí, tiplice, masařka, bzučivka, octomilka obecná, bodalka tse-tse, střeček hovězí.

62. Blanokřídlí 

2 páry nestejně velkých, řídce žilkovaných křídel, druhý pár - menší

zadeček - samičky kladélko, u některých přeměněné v žihadlo (vosy, včely)

2 skupiny - podle napojení zadečku k hrudi

zadeček k hrudi celou šíří - šíropasí

zadeček k hrudi tenkou stopkou - štíhlopasí

šíropasí

larvy - housenky - škodí na rostlinách

pilatky - samičky zoubkované kladélko, naříznou rostlinu, nakladou vajíčka

pilořitky - samičky kladélkem vyvrtává chodbičky do dřeva - naklade vajíčka, larvy živí dřevem, poškozují rostlinu

štíhlopasí

žlabatky - hálky - larvy

lumci - samičky kladélkem larvy jiného hmyzu - vajíčka, larva vyžírá hostitele

mravenci - kolonie - mraveniště, nejdůležitější - královna, kolem dělníci, křídla mají mravenci pouze v době rozmnožování - rojení, samci po oplození hynou, oplozeným samičkám odpadnou křídla a každá založí nové mraveniště, mravenci jsou si podobní - liší se barvou a velikostí, mravenec lesní, mravenec žlutý, mravenec žahavý, mravenec faraón - pochází z tropických oblastí

vosy - dravé, pospolitě žijí, papírová hnízda, jednoleté kolonie, zimu přežívá pouze oplozená samička, na jaře vychovává larvy - z nich dělnice, zvětšují papírové hnízdo, podzim kromě samiček i samečkové po oplození samiček hynou a zimu přečkávají jen mladé oplozené samičky, zem - vosa útočná, půda, trámy - kulovité hnízdo - vosa saská

sršeň obecná - naše největší vosa - 3,5 cm

čmeláci - oplozená samička na jaře kolonii v díře nebo noře v zemi, živí se nektarem, opylují květy rostlin, kde je nektar pro ostatní nedostupný - jetel

včela medonosná - nektar i pyl, 3. pár končetin - sběrné kartáčky a košíčky, z pylu si připravují potravu pro larvy

žije jen 4-5 týdnů, různé funkce - krmení larev, strážkyně, stavitelka.... konec života - sběračka nektaru

základem společenstva - matka

dělnice - péče o potomstvo, sběr pylu a nektaru

samci = trubci

dorozumívání - tance - poskytování informací o směru, dostatku potravy

divoké (samotářské) včely - pískorypka, maltářka, zednice...

vyhledat a napsat, jaký je rozdíl v žihadle vosy a včely

vypsat včelí produkty

63. Blanokřídlí - projekt - učebna přírodopisu 

64. pokud není dokončen projekt, pokračování v projektu -